|
|
Teorie prospektu: Základní principy a pojmy
Fojtů, Kateřina
Klasická a neoklasická ekonomická teorie považuje člověka za racionální osobu, která se rozhoduje logicky a maximalizuje svůj užitek. Co když tomu tak není? Lidé, kteří se rozhodují v reálném světě, nikdy nebudou dokonale informováni o produktu či službě, kterou si chtějí koupit. V reálném světě není člověk racionální. Je ovlivněn svými emocemi, náladami, tím, jak mu byla informace podána. Vlivů, které člověka ovlivňují, je tedy mnoho. A rozhodně ani jeden z nich nevede k tomu, že by člověk maximalizoval svůj užitek na základě racionálních rozhodnutí. Naopak lidé se snaží nějakým způsobem eliminovat riziko, které podstupují. Každé rozhodnutí, které učiníme, s sebou nese jisté riziko. Toto riziko se snažíme eliminovat a to především informacemi, které se snažíme před učiněním rozhodnutí nashromáždit. Rozhodovací proces se vždy odvíjí od nashromážděných informací a způsobem prezentace těchto informací, ať už se rozhodujeme o tom, zda pojedeme na dovolenou, nebo který notebook si koupíme. Jedná z takovýchto teorií zabývající se rozhodováním v podmínkách rizika a nejistoty je teorie prospektu. Autory této teorie jsou Amos Tversky a Daniel Kahneman, kteří poprvé představili teorii prospektu v článku Prospect Theory: An Analysis of Decision Under Risk (1979). Cílem tohoto článku je popsat seznámit čtenáře se základními principy této teorie a základními pojmy, které jsou s ní spojeny.
|
|
|
Jak moc se bojíme ztráty? Analýza averze k riziku
Vokounová, Tereza ; Dlouhá, Zuzana (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Celá práce je zaměřena na průzkum toho, jak se jedinci rozhodují v podmínkách rizika a nejistoty. V první části je popsáno několik ekonomických teorií, kterými může být lidské jednání vysvětleno. Práce poukazuje na fakt, že metoda maximalizace očekávaného užitku nedokáže vysvětlit některé způsoby lidského rozhodování (např. Allaisovy paradoxy nebo čtyřdílné chování) a pro vysvětlení těchto jevů je vhodnější prospektová teorie nebo kumulativní prospektová teorie. V druhé části práce, za pomoci výsledků z dotazníkového šetření, zkoumám samotnou averzi k riziku v různých situacích (ochota riskovat obecně, při řízení, ve finančních záležitostech, při sportu a volném čase, v kariéře a v otázce zdraví) na základě různých faktorů. Statisticky významným faktorem ve všech situacích je pohlaví, kdy ženy prokazují vyšší averzi k riziku ve srovnání s muži. Věk je významným faktorem pouze u ochoty podstupovat riziko obecně a při řízení. Zatímco u ochoty podstupovat riziko obecně je pozitivní vztah mezi věkem a averzí k riziku, u řízení je tomu přesně naopak. Výše vzdělání ovlivňuje averzi vůči riziku hned ve třech situacích -- u rizika obecně (s vyšším vzděláním roste averze vůči riziku), při sportu (s vyšším vzděláním roste averze vůči riziku) a v otázkách zdraví (s vyšším vzděláním klesá averze vůči riziku). U zdraví jsou lidé studující nebo pracující v oboru stavebnictví více riziko-averzní oproti lidem studujícím nebo pracujícím v oboru ekonomie/finance. Při řízení jsou jedinci studující nebo pracující v oboru právo více riziko-averzní než studenti nebo pracující v oboru ekonomie/finance. Dalším významným faktorem je to, zda člověk pracuje ve veřejném nebo soukromém sektoru. Při řízení, ve finančních záležitostech, v kariéře a v otázkách zdraví jsou lidé pracující ve veřejném sektoru více riziko-averzní oproti studentům i oproti lidem pracujícím v soukromém sektoru. Ochota podstupovat riziko obecně je ovlivňována i výší průměrného měsíčního příjmu - s rostoucím průměrným měsíčním příjmem roste i ochota podstupovat riziko (klesá averze k riziku). Ochota podstupovat riziko obecně, ve finančních záležitostech a v kariéře je vyšší u lidí, kteří investují. Sportovci jsou ochotni riskovat více obecně, při řízení, při sportu a u kariéry. Jedinci, kteří podnikají, jsou ochotni riskovat více v zaměstnání a kariéře.
|
|
| |
host ::
RSS.